O největším božském tajemství

Kdysi dávno na počátku všech věků se bohové sešli na poradu, aby si řekli, kam ukrýt před člověkem to největší božské tajemství. První promluvil Brahma Stvořitel:
"Myslím, že nejlépe bude schovat tajemství na vrcholek Himaláje, její mrazivou strmost člověk nikdy nezdolá"
Ale bohyně Kálí, která byla stejně tou nejchytřejší ze všech, nahlédla do své nesmírné kruhové paměti, jež hledí vpřed i vzad, pousmála se a řekla:
"Varuju tě, Brahmo. Pravda, posvátná Himaláj je dost strmá, ale člověk je bystrý a zvídavý. A věř tomu, že již velmi brzy, za pár prchavých miliard roků stane lidská noha i na vrcholku Ču-mu-lang-my. A kde je pak naše tajemství?!
Jako druhý se přihlásil o slovo Višnu Udržovatel a poněkud podrážděně pronesl:
"Věřím, že víš co mluvíš, ale pak mám, Kálí, lepší návrh: Uložme naše tajemství na dno oceánu. Jeho dusivou hloubku člověk přece nemůže zdolat!!
Ale Kálí opět nahlédla do své všeobjímající paměti a pravila:
"I tebe varuji, můj příteli. Oceán je sice hluboký a temný, ale za pár miliard roků člověk a jeho plavidla dobudou i dna oceánu, a co pak bude s naším tajemstvím?"
Třetí, už značně rozzloben, promluvil Šiva Ničitel:
Kálí, pořád jen děláš zmatky! Budiž, třeba na tom něco je. Ukryjme tedy své tajemství na Měsíc! A ty, Kálí, se neopovažuj tvrdit, že se člověk dostane i tam!"
"Já velmi lituji, že znovu musím zdržet chod božské rady, ale i tebe, můj milý, musím varovat. Chladná Luna je sice vzdálená a pustá, pravda, ale vy stále nechápete, jak moc je člověk zvědavý a že časem stane lidská noha i na Měsíci!"
Tak to už bylo na tři bohy příliš, jeden přes druhého se rozkřičeli:
"Dost tvých zpupných řečí, Kálí! Jsi-li tak chytrá, jak se stavíš, řekni nám tedy, kam ukrýt božské tajemství!"
Ale Kálí se už dávno předtím podívala do své paměti hledící vpřed i vzad a na otázku byla připravena, a tak se sladce usmála a odpověděla:
"A co kdybychom, milí kolegové, ukryli naše tajemství přímo do člověka? Ručím vám za to, že člověk, zvědavý a bystrý, v jeho hledání sleze vrcholky nejstrmějších hor, potopí se na mořské dno a proletí celý nehostinný vesmír... ale hledat ho sám v sobě... kdepak, na to jen tak nepřijde!"
Bohové zvážili její řeč a uposlechli. Jak řekla, tak se stalo - a tajemství je dosud v bezpečí - jen hledejte, dobrou noc, děti...